EUROPEAN SPACE EDUCATION RESOURCE OFFICE

A collaboration between ESA & national partners

Vzdělávací kancelář Evropské vesmírné agentury

Mise Rosetta končí

Meziplanetární sonda Evropské vesmírné agentury ESA Rosetta se vydala do vesmíru 2. března 2004, kdy ji z Guyanského kosmického centra u města Kourou ve Francouzské Guyaně vynesla raketa Ariane 5. Primární cílem mise sondy Rosetta byl průzkum jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. K této kometě se Rosetta dostala až v srpnu 2014. Do té doby několikrát oblétla různá vesmírná tělesa – planety Země a Mars, a také planetky (2867) Šteins a (21) Lutetia.

Poslední okamžiky mise Rosetta

Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko pochází z takzvané Jupiterovy rodiny komet, původně z Kuiperova pásu, tedy z oblasti Sluneční soustavy, která se rozprostírá za oběžnou drahou Neptunu. Slunce oběhne jednou za šest a půl roku, rotuje rychlostí jedné otáčky za 12,4 hodin a kosmickým prostorem letí rychlostí maximálně 38 kilometrů za sekundu. Jádro této komety má rozměry přibližně 4,3 na 4,1 kilometru a při každém obletu Slunce přichází asi o 1 m silnou vrstvu materiálu. Kometu tvoří dvě výrazněji vyčleněné části a jako celek připomíná obrovskou hlavici lidské stehenní kosti. Tento zajímavý tvar je pravděpodobně důsledkem srážky dvou objektů při nepříliš velké rychlosti, případně nepravidelné eroze komety na její dráze kolem Slunce.

10. září 2014 vstoupila Rosetta na oběžnou dráhu, ve vzdálenosti asi 30 km od jádra komety. Za 2 měsíce poté, 12. listopadu 2014, se na povrch komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko vydal malý robotický modul Philae o váze asi 100 kg. Přistání modulu Philae bylo dramatické. Philae selhala přítlačná přistávací tryska i harpuny, které měly modul upevnit na povrchu komety. Philae se dvakrát odrazil a nakonec skončil na ne zcela optimálním místě u terénní nerovnosti. Po přistání modul, který byl vybavený rentgenovým spektrometrem APXS a dalšími přístroji, pracoval asi 60 hodin a podařilo se mu splnit většinu naplánovaných experimentů. Poté se už nepodařilo s Philae navázat stabilní a plnohodnotné spojení a jeho přesná pozice byla dlouho neznámá. 5. září 2016 byl Philae konečně lokalizován na snímku, kterou sonda Rosetta pořídila z výšky 2,7 nad povrchem komety.

Poslední snímky pořízené misí Rosetta

Finále dvanáctileté mise Rosetta nadešlo 30. září 2016. Mise skončila podle plánu, tedy řízeným nárazem sondy Rosetta do komety, kterou sonda déle než 2 roky zkoumala. Rosetta zahájila svůj poslední manévr během pozemské noci 29. září, ve 22.50 středoevropského letního času, z výšky asi 19 kilometrů nad povrchem komety. Pro přistání odborníci ESA vybrali místo na menší ze dvou částí komety, blízko k oblasti Ma’at s aktivními místy na povrchu komety. Aktivní místa jsou extrémně zajímavá, protože hrají významnou roli v aktivitě komet, kterou na Zemi pozorujeme od nepaměti. Stejně tak pro nás představují okno do vnitřku komety.

Sestup sondy Rosetta na kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko nabídl odborníkům příležitost studovat plyn, prach a plazmu komety v prostředí těsně u povrchu komety. Také tím dostali šanci pořídit poslední snímky komety z její blízkosti, které jsou ve vysokém rozlišení. Když se snímky pořízené během sestupu dostaly na Zemi, tak to byla doopravdová tečka za celou misí. Přestože Rosetta spočinula na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, už s ní nebude možné komunikovat. Mise sondy Rosetta přinesla celou řadu cenných a překvapivých objevů, počínaje bizarním tvarem komety, až po detekci volného molekulárního kyslíku (O2) v plynu, který obklopuje kometu.

Finále mise Rosetta

Podle ředitele ESA Johanna-Dietricah Wörnera se tímto manévrem Rosetta opět dostala do učebnic. Celá mise pro ESA skončila velkým úspěchem a nepochybujeme o tom, že to v Evropské vesmírné agentuře také pořádně oslavili. Pro vědeckého ředitele ESA Alvara Giméneze to je výsledek mezinárodního úsilí, které trvalo desítky let. Mise Rosetta prý vznikala na rýsovacích prknech už předtím, než první meziplanetární sonda ESA směřující do vzdálenějšího vesmíru – Giotto, pořídila snímky Halleyovy komety.

Autor Stanislav Mihulka Jihočeská univerzita - Odborný garant

Zobrazit profil autora