EUROPEAN SPACE EDUCATION RESOURCE OFFICE

A collaboration between ESA & national partners

Vzdělávací kancelář Evropské vesmírné agentury

Akademie geoinformačních dovedností

 

Projekt, podpořený Evropskou kosmickou agenturou a Univerzitou Karlovou v Praze má za cíl začlenit témata dálkového průzkumu Země (DPZ), geografických informačních systémů (GIS) a satelitní navigace (GPS, Galileo) do výuky na základních a středních školách v Česku. Projekt je určen pro žáky a studenty ZŠ a SŠ, částečně též pro pedagogy a pro pracovníky organizací dětí a mládeže.

Výuka žáků v projektu AGID

Moderní koncepce geografického vzdělávání směřuje k rozvoji geografické gramotnosti (geografických kompetencí, geografického myšlení). Měla by se tedy podporovat schopnost věnovat pozornost územním rozdílům, podobnostem, pravidelnostem, zákonitostem a shodám nejen v přírodních podmínkách krajiny, ale i v historickém vývoji, ve společenských předpokladech a vztazích, v geografické poloze a v hospodářství, způsobilost se zajímat o příčiny těchto rozdílů, podobností a shod ve vzájemných souvislostech a relacích. To se neobejde bez následování moderních trendů v geografických disciplínách. I ve školní výuce by proto měl být věnován prosotor rozvoji nových komunikačních médií a geoinformačních technologií. Právě tomu by měl napomoci i projekt Akademie geoinformačních dovedností.

Výuka žáků v projektu AGID

Projekt Akademie geoinfomačních dovedností má za cíl integrovat geoinformační nástroje do výuky na základních a středních školách, zejména do informatiky a geoografie, ale i do další oborů, jako je například fyzika. Jedná se o geografické informační systémy (programy na tvorbu map a práci s prostorovými daty), navigační technologie (GPS) a dálkový průzkum Země (družicové snímkování). Projekt AGID zajišťuje v rámci své činnosti různé výukové materiály, organizuje vzdělávací kurzy pro učitele a provádí různé formy pilotní výuky na školách. Celkem bylo již vytvořeno přes 40 vzdělávacích materiálů od jednoduchých prezentací, přes několikahodinové vzdělávací programy a projektové dny až po dvě učebnice Geoinformatiky pro druhý stupeň ZŠ a SŠ.

Globální polohový (poziční) systém (GPS) slouží pro přesnou lokalizaci bodů, zaznamenávání dopravní trasy i pro navigaci přímo v terénu. Skládá se ze soustavy družic na oběžné dráze kolem Země vysílajících signály, na jejichž základě pak přijímač GPS určí svou polohu a zaznamená ji do zvolené soustavy souřadnic. Princip GPS nalézá široké uplatnění nejen při navigaci v dopravě, ale i při terénním zaměřování konkrétních bodů, které je možné následně exportovat do geografického informačního systému (GIS) a dále s nimi v tomto počítačovém prostředí pracovat. Nejpoužívanější systém GPS vytvořilo a spravuje americké ministerstvo obrany. Část technologie uvolnilo pro civilní potřeby. Existují však i další navigační systémy, jejichž fungování je ovšem prozatím omezené. V současnosti buduje Evropská kosmická agentura evropský projekt Galileo, který by se měl stát plnohodnotnou navigační alternativou, nezávislou na americkém systému GPS.

Dálkový průzkum Země (DPZ) sbírá pomocí satelitního a leteckého snímkování povrchu Země informace o přírodních a sociálně-ekonomických jevech. Data jsou pořizována v různých spektrech záření - od ultrafialového po infračervené, i s využitím dalších speciálních technologií (radar, lidar – kombinace laseru a radaru při dálkovém průzkumu měření vzdálenosti na základě výpočtu rychlosti odraženého pulsu laserového paprsku od snímaného objektu). Takto se detekují jevy nezjistitelné pouhým okem – například tepelná znečištění, stav, struktura a prosperita vegetace, teploty a salinita mořských vod, reliéf skalního podloží apod. Podstatným přínosem technologie DPZ je globální působnost – družice sbírají a sestavují data jednotnou metodikou shodně pro celý povrch Země ve stejném čase. To přináší nové možnosti zaznamenání, analýzy a interpretace studovaných objektů, jevů a procesů.

Agid pro nejmenší

Geografické informační systémy (GIS) jsou ústředním prvkem geoinformatiky. Jejich software umožňuje správu mapových prvků a k nim se vztahujících informací. Pracují na principu jednotlivých datových vrstev (města, lesy, říční síť), které je možno zobrazovat sandwichovou metodou přes sebe a tím skládat vlastní mapu s požadovaným obsahem. Možnosti GIS směřují však mnohem dál než je prosté zobrazení či editace mapy. Dokáží soubory jednotlivých geoinformačních prvků také analyzovat (překryvy, vzdálenostní zóny, vzájemné relace) a velmi efektivně vizualizovat (3D modelace, průlety nad krajinou, mapové výkresy, blokdiagramy). V GIS se prezentují jak placené profesionální verze s vysoce sofistikovanými funkcemi, tak i volně stažitelné bezplatné programy vhodné pro práci ve školní výuce.

Komplexním využíváním trojice uvedených technologií DPZ – GIS – GPS dokáže geoinformatika odpovídat na nejrůznější otázky: od mechanismu horotvorných procesů přes globální klimatické změny až po úbytek deštných tropických lesů, znečištění životního prostředí nebo nárůst zástavby a dopravy na Zemi. Globálnost a zároveň datová preciznost jejího pohledu na Zemi je v historii poznávání zatím výjimečná. 

Více informací hledejte na webu www.agid.cz

 

Autor Lukáš Holman SCIENCE IN - Koordinátor

Zobrazit profil autora